Montessori princip
Našim cílem je pro děti vytvořit připravené a podnětné prostředí, které jim pomůže rozvinout jejich potenciál. Děti vedeme k samostatnosti a snažíme se pro ně být spíše průvodcem než učitelem, a nasměrovat je na tu správnou cestu. Snažíme se také o jejich rozvoj dovedností, a to vše v souladu s mezinárodně uznávanou metodou Montessori.
Naše vlastní výchovné postupy a standardy vycházející z principů Montessori pedagogiky provádí zkušení lektoři a bez přítomnosti rodičů. Dětská skupina První krok se zaměřuje na děti od 1 do 3 let. Maximální kapacita je 6 dětí na 1 lektorku – ve třídě tedy bývají převážně dvě lektorky. V každé třídě jsou celkem tři lektorky, se kterými se budete potkávat. Naše dětská skupina se skládá ze čtyř tříd, které jsou pojmenovány podle bylinek. Tyto bylinky s dětmi také pěstujeme a pečujeme o ně.
Historie
Jesle byly pod názvem Maloušci založené Ivanou Procházkovou už v roce 2010, ke změně názvu na První krok dochází v roce 2022. Jde o změnu názvu a loga. Způsob vzdělávání děti, personální obsazení ani umístění tříd zůstává stejné – vycházíme z osvědčených standardů a výchovného plánu Maloušků, které mají za sebou více než dvanáctiletou historii vývoje a neustálého zlepšování. V případě návaznosti na Montessori vzdělávání je možný nástup do Montessori školky, která je založena Ivanou Procházkovou.
Prostředí
Jak moc je důležité připravené prostředí? Děti díky tomu mohou vše vykonávat samostatně. Pravidelně chodí na nočník či toaletu, sami si chystají i sní svačiny (lektorky pomáhají dětem, které se nezvládají samostatně najíst), učí se samostatně vysvlékat i oblékat, uklízet po sobě apod. Mezi tři hlavní pilíře vývoje dítěte do 3 let patří samostatnost, sebeobsluha a motorický rozvoj a přesně proto u nás v jesličkách provádíme s dětmi každodenní činnosti, které je k tomu všemu velmi baví.
Ve třídách jsou pro děti připraveny montessori pomůcky, kromě těch se zde nachází i spousta dalších praktických činností, které mohou děti vykonávat. Jedná se například o aranžování květin, věšení oblečení či prádla na sušák, rukodělné činnosti nebo třeba velmi oblíbená péče o šneka, který je mazlíčkem každé třídy. Ve třídách se nachází dětská kuchyňka, jídelní stůl a stoly na přípravu jídel. Vše je plně využíváno. Děti si ke svačině i obědu vždy chystají prostírku, misku, lžíci, sklenici, dle potřeby bryndák. Po jídle si po sobě umyjí samostatně misku a uklízí stůl. Zní to naprosto neuvěřitelně, ale věřte nám – krásně to zvládají – přesně podle oblíbeného montessori motta: Pomoz mi, abych to dokázal sám.
Rozdíl mezi našimi třídami je v prostorách a jejích umístěním. Filosofie, přístup a Montessori materiály jsou ve všech třídách na stejné úrovni. Všechny naše třídy jsou inspirovány Montessori filosofií.
Respektujeme a rozvíjíme vrozenou osobnost dítěte. Děti nejsou k ničemu nuceny, naopak rozhodují kdy a s jakými pomůckami budou pracovat. Podporujeme jejich zájmy a schopnost v rozhodování se. Děti učíme samostatnosti, pořádku, soustředění a také rozvíjíme koordinaci. Vše má své hranice, které dětem umožňují bezpečný rozvoj osobnosti.
S Montessori pomůckami a postupy mohou děti objevovat svět všemi smysly. Dítě díky připravenému prostředí může samo objevovat svět v rámci svých schopností, ale i možností. Vše podle svého tempa, učí se velmi dobře a poznávání nových vjemů i věcí je velmi baví.
Snažíme se o to, aby se dítě cítilo v kolektivu sebejistě. Společný čas věnujeme různým aktivitám, například se staráme o naše bylinky, pečujeme o šneka, zkoumáme hmatové podložky, říkáme si říkanky nebo hrajeme na hudební nástroje a zpíváme písničky i v anglickém jazyce.
Našim cílem je udělat vše proto, aby dítě mohlo samostatně a průběžně přicházet k novým dovednostem a vědomostem. K tomu je potřeba připravené prostředí a průvodce, který ho ve vývoji podpoří. Zkráceně je potřeba dát dítěti prostor a čas, který v tu chvíli potřebuje a pomoci, až když si to přeje.
Jedná se o fázi přirozeného vývoje, ve které je dítě schopné se učit určitým dovednostem rychle a lehce, ale zároveň může být velmi citlivé. Děti jsou v tuto chvíli motivované k určitým aktivitám/pomůckám, ke kterým je to nejvíce táhne. V případě, že tato fáze není využita, dítě se to naučí později, ale s větším úsilím a delším časem.
Je dobré klást důraz na zapojení smyslů (čím více, tím lépe) při aktivitách. Práce rukama je základem toho, aby děti pochopily jevy, rozvoj myšlení a řeči – od uchopení k pochopení.
Dítě si samo vybírá s jakou pomůckou chce pracovat, kdy s ní bude pracovat, ale i kde s ní bude pracovat. Při rozhodování má zároveň i zodpovědnost za tuto volbu a ostatní to respektují.
Jedná se o schopnost dítěte intenzivně a dlouhodobě se soustředit na práci. Má tři fáze – první z nich je, že dítě hledá to, co by ho zaujalo. Druhou je soustředěnost – nejdelší fáze, dítě našlo, co ho zaujalo a pracuje. Poslední fází je nasycení – dítě ukončí práci, uklidí po sobě a je spokojené. Do polarizace pozornosti se dítě dostane skrze praktický život (třeba u něj rozvíjet jemnou motoriku, vést ho k tomu, aby umělo udržet pozornost i k sebekontrole).
Děti pracují ve věkově smíšených skupinách (věkové kategorie např.: 3–6, 6–9, 9–12 let). Právě tyto skupiny děti podporují ve spolupráci, rozhodování, trpělivost, toleranci, vzájemnou pomoc, ohleduplnost apod. Zároveň se také dokážou od sebe učit a inspirovat se.
Montessori pedagogika je nejstarší dosud používaný systém vzdělávání. Duchovní matkou této metody byla italská lékařka Maria Montessori, která svou metodu začala tvořit před více než 100 lety. Od té doby se Montessori vzděláním může pochlubit řada významných a úspěšných osobností mezi které patří například Jeff Bezos (zakladatel Amazon.com), Jacqueline Kennedy Onassis (bývalá první dáma USA), Gabriel Garcia Marquez (nositel nobelovy ceny za literaturu), princové William a Harry (synové princezny Diany), T. Berry Brazelton (světoznámý pediatr a autor knih o dítěti), Bill a Hillary Clinton.
Maria Montessori ke své metodě vyvinula rozsáhlý soubor výukových pomůcek nad jejichž jednoduchostí a genialitou dodnes žasne mnoho pedagogů i rodičů. Většina těchto pomůcek je vyrobena ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů a svým účelem předčí mnohé edukační hračky dnešní doby.
Když se reportéři zeptali zakladatelů Googlu – Larry Page, Sergeye Brina – čemu vděčí za úžasné schopnosti, které vedly k založení a úspěšnému rozvoji nejpoužívanějšího internetového vyhledávače na světě, očekávali, že odpovědí bude chvála prestižní Stanford University, kde se Larry a Sergey setkali. O to větším překvapením jim byla odpověď, že základy jejich vnitřní motivace a zájem o poznání a změnu k lepšímu jim dala Montessori školka, kde oba podnikatelé začali svůj proces vzdělávání.
Montessori pedagogika je založena na využití takzvaných senzitivních období v rozvoji dítěte, které umožní dítěti snadno a přirozeně si osvojit určité schopnosti a znalosti, na které má v tomto období zvýšenou senzitivitu. Děti jakoby podvědomě věděly, na co se soustředit a projevují zájem o danou činnost nebo znalost. Pokud je jim v tomto období dán prostor a vhodné podněty k rozvoji, děti se učí velmi rychle a s chutí. Zmeškáme-li možnost naučit děti určitou schopnost během senzitivního období, mají stále šanci se ji naučit, ale bude je to stát mnohem více úsilí.
Jedním z často uvedených příkladů senzitivního období je čas, kdy je dítě od přírody naprogramováno k učení jazyků. Toto období začíná narozením (někteří vědci se domnívají, že možná i dříve) a končí kolem šestého roku. Dítě se může snadno naučit svou mateřštinu a další jazyky. Naučení se dalších řečí v tomto raném věku je pro dítě nejen snadné, ale i velmi užitečné v dalším rozvoji. Moderní poznatky neurologie ukazují, že učení se další řeči vytvoří množství spojení v mozku, které celkově posílí intelektuální kapacitu dítěte.
Další senzitivní období, které by byla škoda propásnout, je období učení pořádku. To začíná také narozením a svého vrcholu dosahuje mezi 18ti měsíci a 2,5 roku věku, pak postupně ustupuje až do věku 5 let. V této době mají děti touhu po důslednosti a opakování. Děti milují rutinní aktivity, které se pravidelně opakují a odchylky od denního režimu je vyrušují. Dokonce i urputné období vzdoru, které nastupuje kolem druhého roku je zdůvodňováno přehnanými reakcemi batolátka na odchylky od rutiny, které dospělí často ani nezaregistrují. V tomto období děti milují pořádek a zejména to, když každá věc či hračka má své místo. Pokud zorganizujeme prostředí dítěte v tomto věku a necháme dítě, aby si hračky samo dávalo na svá místa, nebudeme ho to muset učit v následujících mnoha letech.
Montessori metoda dětem pomáhá rozvíjet své smysly a pokládá základy zdravé zvědavosti a zájmu o další učení. Dítě si samo vybírá, co ho zajímá a učí se do hloubky, která ho zajímá. Není tedy výjimkou, že děti v Montessori školkách se naučí věci z matematiky, geometrie, zeměpisu a biologie, které se běžně probírají až na prvním stupni. Překvapením může také být, že senzitivní období na učení se psát a číst je kolem čtvrtého roku – pokud děti dostanou možnost a vhodné podněty, samy se s chutí učí to, co se většina dětí s mnohem menší dávkou entuziasmu učí ve škole.
Cílem Montessori metody je naučit děti respektu k sobě, ostatním lidem, a svému okolí. Děti se v Montessori prostředí učí rozvíjet svou individualitu v kontextu světa, ve kterém žijeme. Jsou pak sebevědomé, schopné analyzovat skutečnosti a reagovat na ně (schopnosti, o kterých často mluví i Larry a Sergey) a mají intelektuální kapacitu své myšlenky promítnout do svých činů. Sama autorka metody věřila, že vše se dá řešit cestou míru, a že vzdělání je důležité pro mír. Asi nejdůležitější dvě lekce, které Montessori pedagogika dětem dá jsou, že život stojí za to žít a svět je možné změnit.
Marie Montessori svou metodu rozvíjela na základě dlouhodobého pozorování dětí, ke kterému měla velké nadání. Ve svých pracích říká, že nevyvíjí metodu, ale jen popisuje fenomén či sílu, která existuje v každém dítěti, a která ho vede k tvořivosti a ovlivňuje ho v jeho chování. Její metoda v dětech podněcuje tuto vrozenou sílu a dále ji rozvíjí.
